Proč vzniká OLH?

Proč vzniká Občanské liberální hnutí

Za poslední přibližně půlrok se čím dál více a výrazněji ukazuje stav, ve kterém se Česká republika nachází. Občané si vážnost situace uvědomují, což se viditelněji projevilo 17. 11. 2014, kdy nejprve na Národní třídě lidé Miloši Zemanovi ukázali červené karty a následně proti němu naprosto spontánně lidé protestovali na Albertově. Od té doby se veřejně začalo mluvit o Prognostickém ústavu (Michael Kocáb v ČT a především David Koller v DVTV) a obyvatelům České republiky začalo postupně docházet, jak s nimi několik osob po celou dobu od devadesátých let hraje svoji hru (www.mapovani.cz). Dochází nám všem, že jsme byli za takové ty „užitečné idioty“. Vrcholem ukázky arogance moci a přezíravosti jsou v současnosti dvě osoby – Miloš Zeman a především Andrej Babiš. Oba jsou jakýmisi symboly. Symboly způsobu chování a jednání, za nímž nestojí snaha o kvalitní, svobodný a hezký život občanů tohoto státu, ale jehož cílem je co největší usurpování si ekonomické, politické a mediální moci pro úzkou skupinu osob. Vědí moc dobře, že k ovlivňování a demagogickému „masírování“ obyvatel (voličů) potřebují ovládat především mediální trh. Proto si již naprostou většinu hlavních a nejvýznamnějším titulů přivlastnilo několik oligarchů. I na tomto poli dominuje Andrej Babiš, který si navíc pro dosažení svých cílů založil hnutí ANO a stal se politikem.

Pokřivenost mediálního prostředí i politické reprezentace se projevila i ve dnech, kdy přes Českou republiku přejížděl konvoj spojeneckých vojsk. Podle informací z médií, podle vyjadřování prezidenta republiky, mlčení vlády i poslanců či senátorů se před vstupem konvoje na naše území zdálo, že jsme republikou, která se opět stala součástí ruského vlivu a spojencem agresorského Putina. Ale průjezd konvoje vše postavil do jiného světla. Na tom ale nemají zásluhu média nebo politici, nýbrž občané sami.

Možná by se dala nálada obyvatel (občanů) rozdělit na stav „před konvojem“ a „po konvoji“. Ano. Před konvojem spojeneckých vojsk NATO se z mediálního obrazu zdálo, že občané jsou plní skepse, a že na politickou situaci rezignovali a že se o situaci v našem státě přestali zajímat. Do toho se ale z čista jasna objevila informace o průjezdu americké armády ze cvičení v Pobaltí zpět na základnu v Německu. Docela standardní záležitost, ze které ale komunisté svou hysterií udělali významnou událost. Vyvadil a další komunisté vyburcovali občany k protiakci. Spojilo se mnoho různých skupin, organizací i jednotlivců. Výsledkem je změna pohledu občanů na sebe sama a z průjezdu konvoje se stala oslava svobodomyslnosti a sounáležitosti všech, kteří zastávají hodnoty a postoje patřící do demokratického a na západ od našich hranic ležícího světa. Znovu jsme si uvědomili, že v této republice žije obrovské množství vesměs stejně smýšlejících obyvatel, kteří si přejí jediné – klid, svobodu a další život bez vlivu komunistů a postkomunistů.

Konvoj je zpět na základně v Německu a my bychom se měli zamyslet, co dále. V posledních pětadvaceti letech se několika výřečným jedincům (Komárkovi, Klausovi, Zemanovi, Dlouhému a několika dalším) podařilo eliminovat všechno, v co jsme doufali a věřili v listopadových dnech 1989. Postupně se velkou měrou podíleli na rozvrácení všech stran nebo hnutí – ODA (Dlouhý), ODS (Klaus), ČSSD (Zeman) a tím se jim podařilo dosáhnout stavu, že politika se stala pro občany symbolem špíny, do které přece slušný člověk nemůže vstoupit. Proto dodnes najdeme na naprosté většině vlivných pozic osoby, které jsou díky své minulosti pro obyvatele naprosto nevěrohodnými a nepřijatelnými. Tito lidé jsou propojeni prazvláštními vazbami a jediným jejich cílem je udržet se vzájemně u moci a vlivu, aby mohli hájit, prosazovat a rozvíjet své ekonomické a mocenské zájmy. Vrcholem všeho byl vstup Andree Babiše do politiky a jeho již evidentní snaha o dosažení maximálního ekonomického, politického i mediálního vlivu v České republice.

Současný stav vrcholné politiky je v zoufalém stavu. Prezidentem máme proruského postkomunistu Miloše Zemana. Vláda je fakticky ovládána jednou osobou, Andrejem Babišem, protože Sobotka je proti němu naprosto nevýraznou a slabou postavou a užívá si předsedání vládě. O lidovcích ani nemluvě. Každý z ministrů si tak nějak po svém hájí svoje malé ministerské království. A všichni svorně a tiše tolerují Babiše, jak si, přes evidentní střety zájmů, postupně prosazuje, co chce, a obsazuje další odvětví a oblasti českého trhu. A ostatní politické strany v Parlamentu? ODS i TOP 09 se přes současnou snahu ukazují neschopnými rázněji reagovat. Důvodem je jejich neakceschopnost, protože v jejich čele stále figurují lidé, kteří se na budování současné politické chobotnice podíleli. Řadoví členové obou značek nepochopili a podcenili vážnost situace a potřebný očistný proces nebyli a nejsou schopni realizovat. O projektu Okamura, kde se jednalo a jedná pouze o peníze, nemá cenu psát. No a KSČM je svým programem strana, která v demokratickém světě nemá mít místo.

Suma sumárum, pokud si my, občané, nepomůžeme sami a nepokusíme se nějakým způsobem sjednotit, spojit a táhnout za jeden provaz, nejspíše se ještě velmi dlouho ze současné situace, která je pro nás nepřijatelná, nevyhrabeme. V nastávající době „po konvoji“ bychom proto neměli polevit. Naopak.

Kritika je jistě na místě a určitě je třeba dalším a dalším lidem otevírat oči. Ale je rovněž třeba pokusit se nalézat řešení. Proto přicházíme s návrhem na vznik iniciativy, která by byla impulsem a prostorem pro spojení sil všech svobodomyslných (tedy liberálních) a prozápadně orientovaných občanů, kteří se shodnou na základních demokratických i lidských hodnotách. Všech, kteří současný stav věcí vidí jako alarmující a pro další vývoj České republiky a jejího svobodného a zdravého tržního prostředí velice nebezpečný a zhoubný.

Iniciativu jsme nazvali Občanské liberální hnutí.

A uvidíme, co bude dál. Je pouze na nás všech, zda se podaří propojit ke spolupráci významné a kvalitní osobnosti. A zda budou schopni se domluvit na společném postupu, cílech a potřebě „dát hlavy dohromady“. Je ale třeba začít jednat co nejrychleji. Nebude to určitě jednoduché, protože za iniciativou nestojí žádný kapitál nějakého oligarchy, ale pokud budeme schopni pohlídat, které osobnosti budou v rámci iniciativy těmi stěžejními, pak by mohla iniciativa Občanské liberální hnutí v očích občanů posilovat svoji důvěru a mohlo by se podařit získat i nějaké prostředky pro zajištění vlastního profesionálního chodu.

Před 25 lety bylo ochotno 80 % lidí vyjít do ulic a vzepřít se komunistům. Vzepřeli jsme se především způsobu myšlení a uvažování. Komunismus byl pro mnohé symbolem netolerance, nedemokratičnosti, sobectví, prospěchářství, klientelismu a korupce.

Po 25 letech je situace obdobná. Nejde zde již pouze o komunistickou stranu, ale podíváme-li se na prezidenta, vládu, 200 poslanců, 81 senátorů a 21 europoslanců, najde se zde pouze několik konkrétních politiků, kteří současnou situaci vidí stejně a jsou schopni se Zemanovi či Babišovi, současným symbolům politické zvůle, postavit.

Situace je proto opravdu vážná. Kdysi jsme si vydobyli cestu „směrem západním“, jinými slovy zvolili jsme si cestu demokracie a dodržování lidských práv. My všichni ze střední generace a starší si tuto dobu dobře pamatujeme. Jsme povinni podpořit mladé, kteří nejsou do starých struktur namočeni, a udělat maximum možného. Měli bychom využít našich zkušeností a možností k tomu, abychom zabránili několika jedincům vrátit naši zemi zpět před rok 1989.

Česká republika má velké předpoklady prosperity. Žijí zde neuvěřitelně šikovní, schopní a pracovití lidé, kteří se jako jednotlivci nebo jako firmy začínají prosazovat nejen doma, ale také ve světě. Pojďme udělat maximum, aby se jim (nám) dostalo rovněž kvalitního politického vedení v čele s prezidentem, kterého bychom si opět mohli vážit.

 

Za iniciativu Občanské liberální hnutí
Petr Suda

 

Soubor ke stažení:
Proč vzniká OLH?
(pdf)

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *